Převrat se ale nepovedl, protože do hry vstoupil jakýsi Václav Havel. Stb mizelo a občané začali vnímat příležitost shodit okovy čtyřiceti let. Demontáž stále více a více upadajícího socialismu se pokusil Václav Havel provést bez násilí. Povedlo se. Nebyli jsme jako oni.
Dnes, po 25-ti letech hodnotíme, jak se návrat kapitalismu a návrat mezi vyspělé země Evropy povedl. Jsme členy Evropská unie, jsme v NATO, životní úroveň se zvýšila, svoboda vyznání a pohybu je samozřejmostí. Přesto je ve společnosti cítit nespokojenost. Ukazuje se, že až příliš mnoho veřejných věcí nefunguje, je prováděno nesprávně a vůle voličů se stala jen momentovým hozením lístku do urny, nikoliv závazkem pro zvolené. Máme demokracii, kterou už dnes mnozí hodnotíme jako demokracii fasádní. Takovou, která podstatu věci jen zakrývá.
Výčet toho, co lidem vadí, je dlouhý a odrazem této nevůle je propad polistopadových stran, propad důvěry ve standardní demokracii, propad důvěry ve stát. Těží z toho každý, kdo se k minulým 25-ti letům vymezuje jako pouze k zápornému období. Třešničkou na zkaženém dortu je pak neúcta ke státním svátkům a neomalený slovník hlavy státu tj. českého prezidenta. Protestní, mnohdy i bizarní politické formace sbírají hlasy voličů a slibují nápravu věcí veřejně spravovaných. Od oligarchů nebo od lidí, jejichž skoro anarchistické názory by ještě nedávno byly pro smích, to ale těžko občané mohou obdržet. Ale i to je projev, který reaguje na vývoj, kdy občanům už nestačí to, že nemusí stát fronty na banány.
Připomene že:
-
Rozkrádané veřejné peníze jsou realitou české společnosti.
-
Nemožnost dovolat se práva v přiměřeném čase také.
-
Obří pokuty exekutorům za marginální dluhy se staly můrou celé společnosti.
-
Tzv. nezávislost státních zástupců se proměnila v nejednom případě v ochranu kriminality.
-
Lékaři mladších ročníků utíkají ročně ve stovkách do zahraničí
-
Systém zdravotních pojišťoven postaveným na poviností občanů solidárně ze zákona přispívat se využívá k osobnímu obohacení. Máme mnohé chudé doktory, ještě chudší zdravotní sestry, ale bohaté pojišťováky.
-
Daňové systémy se mění tak často, že si ani domácnosti ani podnikatelé nemohou udělat vůbec žádný dlouhodobý plán a neberou si proto (nebo jen minimálně) podnikatelské nebo spotřební půjčky. Koruna se dostává do deflačního pásma a národní banka provádí znehodnocující intervence.
-
Rakovina dotací zachvátila politický slovník stejně jako soudružské vyjadřování v minulých letech socialismu. Dotace pokřivují trh natolik, že podnikatelé, drobní a střední jsou trvale ohrožení netržními mechanismy. Firmy s dluhy desítek miliard ale mají v bankách otevřeny dveře.
-
Systém bankovních poplatků dosáhl absurdity, ale české soudy je pokládají za správné.
-
Státem vlastněné podniky se staly donátory politických stran a platy těchto státních úředníků jsou astrální v porovnání se soukromým sektorem v obdobném postavení. Odbornost, stejně jako tomu bylo za socialismu, se překrývá stranickou legitimací a veřejné konkurzy se nekonají. Pokud ano, tak se ruší tak dlouho, dokud komise nevybere předem vybraného kandidáta.
-
Složená daňová kvóta dosahuje 35,7%, a od roku 2009 stále jen stoupá. Významnou část této daně pak tvoří sociální příspěvky. Pro české občany to znamená, že jejich pracovní síla je drahá a tak se výroba stěhuje jinam. Přicházejí otročtí pracovníci z východu a pracuje se tzv. na černo.
-
Absolventi všech typů škol nemají žádné státem zvýhodnění pro hledání prvního zaměstnání a projekty pro absolventy z EU jsou spíše formální, než účinné.
-
Kdysi vyhlášeně vedené československé dětské školky se nezřídka rozmetaly a v jejich místech stojí nadbytečné úřady.
-
Politici podepisují protikorupční smlouvy, které ale začasté neratifikují a přijímají zákony na ochranu těch, kteří jsou hlavními vykonavateli korupce.
-
Volební klání nejsou o ideách, hodnotách a praktických opatřeních pro občany, ale o mase vynaložených peněz a marketingových projektech.
-
Úřady se opět, stejně jako za socialismu, staly nepřítelem obyčejného občana.
-
Hovoří se zpětném obnovení vojenské prezenční služby podle svévolného uvážení politiků.
-
Hovoří se o tom, že drobní podnikatelé denně budou muset on-line hlásit své podnikání a zasílat měsíčně kopie DPH dokladů.
-
Hovoří se o tom, že se naberou další státní úředníci, policisté a další státní zástupci.
-
Hovoří se o tom, že státní podniky budou dostávat další finanční injekce za stavu, kdy jejich služby a výkonnosti jsou výrazně horší než v první polovině devadesátých let.
-
Hovoří se o megalomanských projektech, jejich ekonomičnost je nulová a ekologická škoda vysoká.
-
Hovoří se o tom, že drobní podnikatelé jsou zbyteční a nebo jsou nazýváni parazity.
-
Hovoří se o tom, že státním zaměstnancům je dále nutné zvyšovat platy, když je zjevné, že slabá ekonomika má jen omezené zdroje po letech recese.
-
Hovoří se o tom, že lidská práva ( právo na svobodu pohybu, rozhodování, náboženství,lékařské ošetření, na práci,) jsou zbytečnou diskuzí, protože důležitá je jen ekonomika. Především ta státní. Nikoliv ta občanů.
-
Hovoří se stejně jako se hovořilo za socialismu. Na prvním místě stát. Zakrývá se, že prováděná politika polistopadových stran v ekonomické rovině byla především státním rozkrádáním za pomoci bankovního socialismu a trvalého falšování hospodářských ukazatelů. Ve většině obvyklých demokracií by její hlavní aktéři skončili doživotně ve vězení.
Není divu, že občané tleskají každému prodavači deště a neposlouchají, co se ve skutečnosti hovoří o plánech do budoucna. O plánech jejich životů. Nebude to kapitalismu a nebude to socialismu, co nám dnešní vládci chystají. Bude to je nová podoba ekonomické totality. Už je ve světě její vzor. Však také hlava státu se servilitou urážející českou státnost prohlásila, že se do této totality jezdí učit, jak se dělá demokracie.